Čas vlčích máků | dávné vzpomínky na Francii



Minulost v sobě ukrývá klíč k rozluštění tajemství a událostí, které měly zůstat skryté. Ale co když je historie důležitá k vyřešení současnosti? Co když návrat do bolestivých vzpomínek může otevřít cestu ke šťastným a lepším zítřkům?


Nicole Schwarzová má mnoho důvodů, proč si dělat obavy o svoji budoucnost. A hlavně o budoucnost svého nenarozeného dítěte. První těhotenství ve čtyřiceti je samo o sobě zátěží, natož skutečnost, že se její vytoužené dítě může narodit se srdeční vadou, která by ho mohla ohrožovat na životě. K její smůle nemůže hledat oporu ani u svého partnera, který Nicole zanechal zcela samotnou. Nicole se tedy rozhodne, že na několik týdnů odjede k matce na vinici. Uklidnit se a načerpat síly není jejím jediným důvodem této návštěvy. Ráda by se dozvěděla pravdu o tom, kdo byl její otec, jelikož by tím mohla odhalit, zda se v jeho rodině dědičně nevyskytovala srdeční vada. Její matka se zprvu zdráhá, čtyřicet let skrývala svou minulost, o které už nikdy nechtěla mluvit, ale nakonec Nicole postupně vyjeví pravdu o jejím zrození. 

Marianne na své dětství a dospívání nemá zrovna krásné vzpomínky. S otcem, který byl posedlý svým malířstvím a vůči svým dětem neprojevil byť ani jediný náznak citu, a s matkou, která neprojevovala o nic větší starost a raději se utápěla v depresích kvůli manželovým četným záletům, neměla Marianne žádný důvod setrvávat v domácím hnízdě. Odjakživa zaujímala jiné názory, než měl její otec. Především milovala Francii a francouzštinu, což ze všeho nejvíc právě její otec nesnášel, jelikož v něm stále přetrvávala nenávist, zahořklost a zaujatost z války. Jenže Marianne se rozhodla francouzštinu a němčinu studovat na vysoké škole, což mezi nimi nadobro vytvořilo propast. Marianne si svůj sen splní a po vysoké se stane učitelkou. Pak se jí naskytne možnost odjet na rok učit do Francie, což je pro Marianne něco naprosto úžasného. Konečně uvidí Francii! Jenže po příjezdu není všechno dle jejího očekávání. Přesvědčuje se o tom, že mezi Francouzi a Němci stále přetrvává nenávist. Setkává se s opovržením a odtažitostí, ale také nalézá přátelství a možná mnohem víc. Rok je dlouhá doba a za tu dobu se může leccos změnit...

Pro knihy Coriny Bomannové je typické prolínání minulosti a přítomnosti, respektive dvou dějů, které spolu souvisejí a postupně se nám odhalují. Vzpomínková linka je pro mne vždycky záživnější a poutavější, jelikož dávné události v sobě skrývají jakousi dávku tajemna, romantiky a napětí. Přesvědčila jsem se o tom v podstatě ve všech autorčiných knihách, které dokáží naprosto pohltit a stále vás udržují v jakési bublině, jež na konci nečekaně praskne a překvapí nepřipravené. V Čase vlčích máků se nestalo jinak, avšak konečné vyústění nebylo natolik šokující a překvapující jako u jiných příběhů Coriny. Dalo by se říci, že předmětem odloučení hlavních postav, nebylo nic neobvyklého. Koneckonců v mládí se chováme všelijak a až v pozdějším věku si uvědomíme, že jít proti vlastnímu svědomí a touhám nepřináší nic dobrého.

Příběh je zasazen do romantické Francie, do vesnice, jejíž pole v létě rozzáří lány červených vlčích máků. Na rozdíl od pokrokové Paříže jsou místní obyvatelé stále zasažení událostmi z války, přestože se pohybujeme v 70. letech. Mezi Francouzi a Němci stále čpí vzájemná nevole, kterou starší generace přenáší i na své potomky. Marianne si získávala čtenářovy sympatie tím, jak se snažila vyložit situaci oběma stranám, které se ne a ne vzdát starých vzpomínek a křivd. Přestože onu dobu minula, dávali jí dost znát její původ. Marianne se však nevzdávala a zarytě si stála za svým názorem, že to, co zažili naši předci, bylo zlé a špatné, ale jejich potomci nemají pražádný podíl na tom, co se událo. Nelze donekonečna žít s opovržením v duši, je třeba udělat krok vpřed a dát šanci klidu a míru. 

Autorka dokáže psát poutavým způsobem, kterým čtenáře přitáhne k ději. To je snad jedno z největších pozitiv jak knihy samotné, tak i celkové autorčiny tvorby. Každá kapitola skončí tak, aby vás nutila ihned pokračovat a nepřistávat ve čtení. Což je obtížné v případě, že potřebujete dělat něco jiného, ale postavy a jejich osudy vám nedají spát a musíte hltat jednu stránku za druhou.

Jak se Marianne a Nicole poperou se svými životy se dozvíte, pokud si přečtete Čas vlčích máků, což je kniha, která zprvu upoutá krásnou obálkou a později sváže s dějem samotným. 

HODNOCENÍ: XXXXX


2 komentářů

  1. mamka ma tuto autorku docela v oblibe, budu ji tu dalsi knihu muset poridit :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě pořiď :D Corina má opravdu super příběhy

      Vymazat

Děkuji za pár písmenek!